Národní technické muzeum

Národní technické muzeum je největší česká instituce, která se specializuje na exponáty technického charakteru. Na pražské Letné, kde stojí jeho před pár lety zrekonstruovaná budova, můžete spojit poznání s příjemnou procházkou a výhledem na město. Rozhodně odhoďte předsudek, že technické muzeum musí bavit pouze muže, zatímco ženy se k uzívání nudí. Na výstavní ploše okolo 7000 m2 si ve čtrnácti stálých expozicích a dalších projektech najde to své snad každý - od dětí až po seniory. Koho by nevzal u srdce pohled do hlavní dvorany, kde se v eleganci předhánějí stará auta, letadla, motorky či vlaky?

 Navíc se můžete předem objednat na některý z četných workshopů, komentovaných prohlídek, přednášek či programů pro školy. Sbírky představují technické památky z oblasti architektury, astronomie, dopravy, fotografie, hornictví, hutnictví, chemie, měření času, tiskařství, domácnosti a televize (funkční televizní studio s interaktivními programy pro návštěvníky). A valná většina z toho je bezbariérově přístupná. Budete-li mít chuť, bez problémů se tu dá strávit celý den. Příjezd k muzeu je možný autem nebo městskou hromadnou dopravou. Nejbližší bezbariérová stanice metra je Vltavská na trase C. Je vzdálená přibližně jeden kilometr, ovšem k Národnímu technickému muzeu musíte jít do poměrně táhlého kopce. Po rovině jsou to asi dva kilometry na Hradčanskou, která však nemá výtah. Proto je asi nejlepší přijet nízkopodlažní tramvají číslo 1, 25 (z Vltavské), 8, 12 a 26 (z dalších stanic metra) na půl kilometru vzdálenou bezbariérovou zastávku Letenské náměstí.

Na rohu průčelí muzea jsou pro vozíčkáře tři vyhrazená parkovací místa, další dvě najdete v nedaleké ulici Nad Štolou. Nájezd na chodník, který vede podél budovy, je na obou jeho koncích. Kdybyste si to ale namířili třeba od Letenského zámečku přes parkoviště přímo k hlavnímu vchodu, nájezd byste hledali marně.

To ovšem nevadí, protože bezbariérový vstup je stejně trochu stranou, a tam už snížený obrubník nechybí. Stojíte-li čelem ke vstupnímu schodišti, vydejte se doprava, kde po několika metrech objevíte nájezd klesající pod uliční úroveň. Dovede vás k proskleným dveřím restaurace. Ty vám po zazvonění přijde otevřít ochranka, pokud si vás dříve nevšimne číšník. Takto se snadno ocitnete na -1 podlaží. Kromě občerstvení vás tu čeká velký výstavní sál, v němž bude od poloviny letošního května bezbariérová interaktivní výstava o řemeslech a stavitelství za časů Karla IV. Z restaurace vyjedete výtahem do nultého podlaží, kde se nachází pokladna, šatna, obchůdek i bezbariérová toaleta (na euroklíč a ve vzorném pořádku; WC pro vozíčkáře je i v dalších patrech - už bez euroklíče). Jste-li držitelé průkazu ZTP/P, máte i s doprovodem vstup zdarma. Zastavme se ještě trochu u výtahů, které jsou tu dva, ale na jednom z nich (vlevo) najdete symbol přeškrtnutého vozíčkáře.

Důvodem samozřejmě není diskriminační nařízení, ale prostě menší rozměry zdviže. S mechanickým vozíkem se do něj však i tak vejít dá. Právě tento „zakázaný“ výtah jako jediný jezdí až do podlaží -2 a -3, tedy do expozic hutnictví a rudného i uhelného dolu. Po dohodě s ochrankou ho můžete použít, ovšem vstup do věrné repliky dolu vám na vozíku stejně kvůli bariérám i bezpečnosti neumožní. Musíte se spokojit s prohlídkou těžební techniky.Vrátíte-li se do přízemí, nejspíš zamíříte rovně do hlavní dvorany, která je asi nejefektnějším lákadlem muzea. Prostor je nabitý legendárními stroji, jako je například stíhací letoun Spitfire nebo vůz Tatra 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, nechybí ani monumentální parní lokomotiva. Vozíčkáře ke strojům dopraví schodišťová plošina o nosnosti 225 kg. Bez dotazování ji rychle a ochotně obslouží některý z přítomných kustodů. Jedinou vadou dvorany je, že při rekonstrukci nebyly bezbariérově zpřístupněny její ochozy, kde se nacházejí například staré motocykly. Důvodem prý byly finance a námitky památkářů. Tím však výčet bariér v muzeu končí, přimhouřím-li oko nad dvěma schody do učebny v expozici chemie, kam ale běžný návštěvník stejně nechodí. Informace pro návštěvníky